Role slunečního záření v optimalizaci vašeho buněčného zdraví

Role slunečního záření v optimalizaci vašeho buněčného zdraví

Analýza Dr. Josepha Mercoly, 6. října 2024

Z anglického originálu The Role of Sun Exposure in Optimizing Your Cellular Health přeložil Lubomír Macek, 15. Srpna 2025,

Stručně

• Stejně jako rostliny potřebujeme sluneční záření, aby se nám dařilo, protože v našem těle existuje biologický mechanismus, který transformuje sluneční světlo do buněčné energie.
• Když se sluneční paprsky dotknou naší kůže, naše tělo zachytí červené a blízko-infračervené světlo a přemění je na elektrony. Naše tělo pak tyto elektrony použije k napájení elektronového transportního řetězce a k tvorbě ATP v mitochondriích.
• Redukční stres je biologický mechanismus, který by mohl narušit naši schopnosti vytvářet dostatek buněčné energie. Pokud se po pobytu na slunci cítíte hůře, možná budete muset nejprve vyřešit redukční stres ve svém těle.
• Uzemnění k zemi a používání metylenové modři může pomoci zbavit se nadměrných elektronů, které se nahromadily v našich mitochondriích. Je však zásadní řešit základní příčiny redukčního stresu.
• Kromě produkce vitaminu D pomáhá sluneční záření optimalizovat produkci melatoninu a ukotvuje cirkadiánní rytmus pro lepší spánek, což z něj činí klíčový, ale podceňovaný faktor pro udržení celkového zdraví.

Vliv slunečního záření na naše zdraví je téma, které je mi blízké, a již více než dvě desetiletí je to jedno z hlavních doporučení, za kterým pevně stojím. Jednou z výhod je samozřejmě to, že nám umožňuje optimalizovat hladinu vitamínu D – výhody však dalece převyšují tyto faktory, protože skutečně probouzí podstatu vaší biologie.

V tomto příspěvku se podrobně zabývám tím, proč je optimální sluneční záření jedním ze základních kamenů zdraví, a zejména jeho rolí v optimalizaci buněčné energie. Doporučuji vám si podcast (podcast v angličtině naleznete nahoře pod anglickým názvem článku, pozn. překl.)  poslechnout v celém rozsahu, protože vám pomůže pochopit tyto průlomové informace, které vám pomohou dosáhnout optimálního zdraví.

Stejně jako rostliny, ani my nemůžeme prosperovat bez slunečního světla

Není pochyb o tom, že slunce pohání každou formu života na planetě. Rostliny například nemohou přežít bez slunečního záření, protože ho potřebují pro fotosyntézu. Když sluneční paprsky svítí na rostlinu, elektrony v chloroplastech, vakovité organele, která obsahuje molekuly chlorofylu, přeměňují sluneční energii na strukturální energii ve formě glukózy. To pak pohání biologické procesy v rostlině.

My se na druhou stranu většinou spoléháte jako na zdroj energie na potraviny, které jíme. Všimněte si, že jsem řekl „většinou“? Víte, že máme také schopnost využívat sluneční světlo k produkci buněčné energie?

Při slabém osvětlení může rostlina nějakou dobu přežít. Nebude se jí však dařit – její listy nebudou zelené a bujné, nevytvoří krásné květy a její růst bude zpomalen. Totéž se může stát i lidem. Nemůžete dosáhnout svého plného zdravotního potenciálu, pokud se pravidelně nevystavujete slunci.

Existuje však jedna výhrada. Pokud jste konzumovali stravu s vysokým obsahem rostlinných olejů, vystavujte se slunci opatrně, protože tyto oleje zvyšují riziko spálení sluncem. Proto doporučuji vyhýbat se intenzivnímu slunění, pokud jste s konzumací těchto olejů nepřestali alespoň před čtyřmi až šesti měsíci. Níže vysvětlím proč.

Sluneční světlo je neznámá živina, bez které se neobejdete

Stejně jako rostliny potřebujeme k prosperitě sluneční světlo, protože v našem těle máme biologický mechanismus, který přeměňuje sluneční světlo na buněčnou energii. Právě provádím několik experimentů a založil jsem mitochondriální výzkumnou laboratoř, abych tuto teorii podrobněji prostudoval.

V podstatě to ale funguje takto – naše tělo, když je vystaveno slunci, sbírá elektrony ze slunečního záření, které pak používá k produkci mitochondriální energie. Proto může mít nedostatek slunečního záření vážné následky pro vaše zdraví.

Naše tělo získává energii primárně z potravin, které jíte. Když trávíte potravu ve střevě, nakonec se metabolizuje na drobné molekuly zvané acetyl-koenzym A.

Když acetyl-koenzym A vstupuje do mitochondrií a prochází Krebsovým cyklem^[1], přeměňuje se na elektrony, které jsou poté přenášeny NADH^[2] a FADH2^[3] do elektronového transportního řetězce (ETC, Electron Transport Chain). V této poslední fázi buněčné respirace jsou elektrony naším tělem transformovány na adenosintrifosfát (ATP) – palivo, na kterém naše tělo běží. Abyste to lépe pochopili, zde je ilustrace toho, jak vzniká buněčná energie.

Obr. 1 Získávání energie z potravy

NADH - Nicotinamide Adenine Dinucleotide Hydrogen je koenzym nezbytný pro buněčný metabolismus a produkci energie ve všech živých buňkách

NADH2 - Redukovaná forma NAD+ (nikotinamidadenin dinukleotidu), životně důležitého koenzymu, který působí jako nosič elektronů v buněčném dýchání a ukládá energii z rozkladu živin.

 Mitochondrial Membrane – vnější mitochondriální membrána,

Inner Mitochondrial Membrane – vnitřní mitochondriální membrána,

Mitochondrial Matrix – mitochondriální matrix, vnitřní prostor mitochondrie,

Cytoplasm – cytoplasma,

Intermembrane Space – mezimembránový prostor,

Carried on NADH a FADH2 – neseno na NADH a FADH2,

Fats – Tuky,

Carbs – sacharidy,

Pyruvate^[4] - pyruváty,

E – elektron,

H+ – vodíkový iont,

Mg – hořčík,

ATP – adenosintrifosfát,

ADP – adenosindifosfát,

NAD+ - nikotinamid adenin dinukleotid bez elektronu

NADH - nikotinamid adenin dinukleotid s elektronem

FAD – flavinadenindinukleotid

Cyt C - cytochrom c,

ATP Sythase- ATP syntáza

P1 – Protein P1

Beta oxidation – beta oxidace mastných kyselin

Krebs Citric Acid Cycle - Krebsův cyklus (citrátový cyklus, cyklus kyseliny citronové) je metabolická dráha lokalizovaná v matrix mitochondrií. Probíhá téměř ve všech buňkách organismu – kromě erytrocytů, které mitochondrie postrádají. Pro hladký průběh Krebsova cyklu jsou potřebné aerobní podmínky, více zde.

Acetyl CoA - acetyl-koenzym A

Citrate Shuttle - je metabolický systém, který transportuje acetyl-CoA z mitochondriální matrix do cytosolu, kde je využíván k syntéze mastných kyselin.

Naše buněčné zdraví také závisí na slunci

V případě slunění, když se sluneční paprsky dotknou vaší kůže, vaše tělo zachytí červené a blízké infračervené světlo a přemění je na elektrony. Vaše tělo pak tyto elektrony použije k napájení ETC^[5] a tvorbě ATP v mitochondriích.

Jeden elektronový transportní řetězec může produkovat 100 ATP za sekundu. Vzhledem k tomu, že každá mitochondrie obsahuje 100 000 elektronových řetězců, znamená to, že produkujeme 10 milionů molekul ATP za sekundu.

A když to vynásobíte 40 kvadriliony – to je počet mitochondrií, které máte ve svém těle – znamená to, že produkujete 400 milionů kvadrilionů ATP za sekundu.

Pokud jste optimálně zdraví, pak obvykle produkujete dostatek ATP za den k napájení všech buněčných funkcí celého těla. Pokud ale nevytváříte dostatek ATP, pak nebudete mít dostatek buněčné energie pro všechny procesy. Výsledek? Některé „neesenciální, postradatelné“ procesy jsou pak utlumeny, aby se šetřila energie. Dostupné palivo jde na základní procesy zachraňující život a na nic víc.

Nejenže se kvůli tomu budeme cítit mizerně a budeme pociťovat únavu, ale také nás to vystaví vysokému riziku prakticky všech chronických degenerativních onemocnění, která jsou dnes lidstvu známa, včetně rakoviny, cukrovky a srdečních chorob. Proto to nazývám svou jednotnou teorií buněčného zdraví.

Proto potřebujeme sluneční světlo. Ačkoli se řídí jinou, ale stejně složitou řadou kroků jako při využívání energie z potravy, nakonec vede ke stejnému výsledku – přenosu elektronů do ETC vašich mitochondrií, což zlepšuje vaše buněčné zdraví.

Abych vám pomohl lépe pochopit rozdíl mezi tím, jak vaše tělo vytváří buněčnou energii z potravy a ze slunce, a složité kroky, které s tím souvisejí, vytvořil jsem níže uvedenou 2D ilustraci.

Obr. 2 Získávání energie ze slunečního záření: Bilogogical mechanism – biologický mechanismus, Converts Protons to Electrons – přeměňuje protony na elektrony, Sunlight – sluneční světlo

Většina lidí se před sluncem schovává

Dostatečné sluneční záření je jednou z nejprospěšnějších, ale zároveň podceňovaných strategií pro dosažení optimálního zdraví. Kromě vystavení se prospěšnému červenému a blízko-infračervenému světlu, které přispívá k produkci buněčné energie a dalším zdravotním výhodám, pomáhá také optimalizovat hladinu vitamínu D a produkci melatoninu, což pomáhá ukotvit cirkadiánní rytmus a lépe spát v noci.

Bohužel značná část populace se dostatečně nevystavuje slunci. Podle průzkumu zveřejněného na webu Medium (1), 58,8 % Američanů uvádí, že tráví venku jednu hodinu nebo méně denně, zatímco třetina z nich tráví venku pouze 30 minut nebo méně. Zejména ženy a mladí dospělí tráví více času uvnitř.

Klíče k bezpečnějšímu slunění

Není pochyb o tom, že trávení času venku na jasném slunci je jednou ze základních strategií pro obnovení a udržení zdraví, takže kdykoli máte příležitost jít ven, udělejte to. Je opravdu důležité, abyste si hodinu slunění vyhradili kolem poledne (12:00 nebo 13:00 během letního času), abyste maximalizovali jeho účinky.

Noste co nejméně oblečení, abyste odhalili velké plochy pokožky. Zvažte také venkovní aktivity, jako je chůze nebo pravidelné cvičení. Jak již bylo zmíněno, je důležité vyhýbat se intenzivnímu slunění, dokud nebudete asi šest měsíců bez rostlinných olejů, protože tyto oleje výrazně zvyšují riziko spálení sluncem.

Tyto oleje jsou bohaté na kyselinu linolovou (LA), omega-6 mastnou kyselinu, která je při vystavení ultrafialovému (UV) záření vysoce náchylná k oxidaci. Když sluneční světlo interaguje s pokožkou obsahující tyto oleje, způsobuje jejich rozklad, což vede k zánětu a poškození DNA.

Takže i když ve svém jídelníčku omezujete rostlinné oleje, dočasně se vyhýbejte špičkovým hodinám slunečního svitu, které jsou obvykle hodinu před a po poledni. Ve většině USA to v létě znamená zůstat mimo dosah přímého slunce od 11:00 do 15:00 během letního času nebo od 10:00 do 14:00 v běžném čase.

Postupem času, jak vaše tělo detoxikuje nahromaděné oleje ze semen, můžete postupně prodlužovat dobu strávenou na slunci. Nakonec si budete moci užít hodinu nebo i více hodin špičkového slunečního svitu.

Důležitost řešení redukčního stresu

Lékařskou praxi praktikuji již čtyři desetiletí, a když jsem ještě ošetřoval pacienty, setkal jsem se s lidmi, kteří říkají, že když jdou ven na slunce, cítí se hůř, jako by je jejich tělo varovalo, aby přestali dělat to, co dělají, a vyhnuli se slunci.

Faktem je, že vaše tělo vám nikdy nebude lhát. Pokud vám říká, abyste vyhnuli slunci, pak by mohlo být něco jiného, čemu byste měli věnovat pozornost. Pokud tedy zažíváte tento paradox, pak se to scvrkává na řešení redukčního stresu – tento biologický mechanismus by mohl bránit vaší schopnosti vytvářet dostatek buněčné energie.

Redukční stres, zjednodušeně řečeno, znamená, že máte v elektronovém transportním řetězci v mitochondriích příliš mnoho elektronů. V mém rozhovoru s molekulárním biologem Bradem Marshallem vysvětluje:

„Kalorie v potravě jsou jen elektrony mezi uhlíkem a uhlovodíkovými vazbami… Tyto elektrony mezi uhlíkem a vodíkem, tam je energie. A tak máme tyto systémy, kde elektrony proudí buňkou a my tento tok elektronů využíváme k tvorbě ATP a ATP pohybuje naším tělem.

Elektrony se pohybují na nosičích elektronů, což jsou věci jako NAD. NAD, když má elektrony, je NADH, a když elektrony ztratí, je to NAD+. Chcete rovnováhu NAD+ a NADH. Pak tok elektronů funguje.

Co se stane, je to, že do systému dostaneme příliš mnoho elektronů. Dostaneme příliš mnoho NADH a málo NAD+. A to se může stát, protože do systému vpustíme příliš mnoho paliva. To je obvykle důvod, proč se to děje. Abychom použili analogii, auta mívala karburátory. Karburátor nasává palivo a vzduch a mísí palivo se vzduchem dohromady.“

Pokud máte v těle nadbytek elektronů, může to ucpat sérii komplexů, které se vyskytují v elektronovém transportním řetězci. Představte si to jako nalití kapaliny z velké láhve do malého trychtýře – pokud je jí příliš mnoho a nalijete příliš rychle, přeteče a vylije se, čímž se stane nepoužitelnou.

Redukční stres může způsobit poškození, protože nadbytek elektronů brání ETC v jejich přenosu do komplexu IV a ty se předčasně spojí s kyslíkem za vzniku reaktivních forem kyslíku.

Redukční stres také zpomaluje váš metabolismus a produkci energie. Je to, jako by byly systémy vašeho těla zahlceny energií, kterou nemohou správně využít, což vede ke snížené účinnosti a poškození v průběhu času. Molekulární biologie může být složitá, proto vám doporučuji shlédnout můj rozhovor s Marshallem, abyste tomuto tématu lépe porozuměli.

Uzemnění může pomoci s redukčním stresem

Řešení redukčního stresu znamená zbavit se přebytečných elektronů, které se nahromadily ve vašich mitochondriích v důsledku vaší neschopnosti vytvářet dostatek buněčné energie. Naštěstí existují dvě metody, které můžete použít a které vřele doporučuji. Jednou z nich je spojení se zemí.

Zkusili jste někdy jít po koberci v prostředí s nízkou vlhkostí, například během chladného zimního rána, a pak se dotknout kovové kliky? Dostanete elektrickou ránu. Ale na rozdíl od všeobecného přesvědčení to nejsou elektrony, které přicházejí z kliky do vaší ruky; spíše je to naopak.

Redukční stres, který jste si vytvořili, je uzemněn k této klice, protože vlhkost je nízká a nefunguje jako izolace. Takže když se váš prst dotkne kovu, vybijete elektrony jako jiskru. To může být překvapivé, ale je to dobrá věc, protože uvolňujete přebytečné elektrony a nezpomalujete produkci mitochondriální energie.

Dalším způsobem, jak uvolnit přebytečné elektrony, je uzemnění – v podstatě se jedná o elektrické opětovné připojení k zemskému povrchu. Můžete to udělat chůzí naboso, ležením na zemi nebo ponořením do vody.

Pokud však žijete v Severní Americe, jako já, pak vám uzemnění nemusí moc pomoci, protože jste vystaveni „špinavé elektřině“ způsobené zkreslením vysokonapěťových přechodových jevů v elektřině dodávané do domů a budov. Moderní elektronická zařízení jsou hlavním důvodem, proč k těmto zkreslením dochází. Pokud se tedy uzemníte, můžete sice vybít přebytečné elektrony, ale také získáváte ze Země nezdravé frekvence.

Existuje však několik výjimek – pokud žijete ve velmi odlehlé oblasti a pokud se uzemňujete k oceánu. V horských oblastech, kde není elektřina a nejbližší rozvodna je kilometry daleko, je země s největší pravděpodobností zdravá a můžete se tam k zemi připojit.

Pokud jde o oceán, je to tak masivní výlevka, že tyto elektrony přijme. Kromě toho, že obsahuje sůl, která je dobrým vodičem, vám poskytuje nepřetržité a stabilní spojení s přirozeným elektrickým stavem Země, což umožňuje efektivní přenos přebytečných elektronů z vašich elektronových transportních kanálů zpět do země.

Používání methylenové modři

Nedoporučuji se uchylovat k lékům, ale věřím, že methylenová modř, která je považována za nejstarší léčivo, které dnes existuje, může být skvělou alternativou k uzemnění a pomoci vám vytvořit dostatek buněčné energie. Vyvinuta v roce 1876 německým chemikem Heinrichem Carem (2), je to první syntetizovaný lék a má bohatou historii jako barvivo i lék – v textilním průmyslu se používá jako barvivo na džíny.

Když vědci objevili její léčivé vlastnosti, stala se první syntetickou sloučeninou používanou jako lék a používala se k léčbě malárie, methemoglobinémie (stavu, kdy hemoglobin nemůže účinně uvolňovat kyslík do tělesných tkání) a jako protijed na otravu kyanidem.

Tento lék má silné metabolické účinky a při redukčním stresu může být prospěšný tím, že působí jako silný akceptor elektronů, který dočasně odstraňuje úzké hrdlo vytvořené chybným metabolismem, aby mohl znovu fungovat a pokračovat v produkci buněčné energie. Pokud je kdekoli v řetězci elektronového transportu blok, methylenová modř jednoduše přenese elektrony přímo na kyslík a obejde překážku.

Jediným problémem ohledně methylenové modři je, že k jejímu zakoupení potřebujete lékařský předpis. Pro lidské použití je nejbezpečnější variantou methylenová modř farmaceutické kvality, na kterou potřebujete lékařský předpis.

Nikdy nepoužívejte methylenovou modř průmyslové kvality (která se často používá k čištění akvárií), protože je často kontaminována těžkými kovy. Místo toho si nechte od lékaře vypsat předpis do lékárny, která se specializuje na přípravu směsí. Jednou z lepších, které jsem našel, je lékárna Town & Country.

Z těchto směsí lze snadno vyrobit 50miligramové kapsle, ale protože potřebujete pouze 5 mg jednou denně, jedna 50miligramová pilulka může stačit na 10 dávek. Vezměte 50miligramovou pilulku (při otevírání buďte opatrní, protože barvivo vám může znečistit ruce a pracovní desku) a vložte ji do 50 kubických centimetrů vody, tedy 50 ml.

Odměřte 5 cm3 (50 ml), což by byla asi polévková lžíce, a zbytek si schovejte. Pokud ji používáte k optimalizaci výhod slunečního záření, je nejlepší ji užít přibližně 30 minut před pobytem na slunci.

Zjistěte příčinu redukčního stresu

Poté, co bylo řečeno, pokud jde o optimalizaci vašeho buněčného zdraví, doporučuji jít k hlavní příčině, místo abyste se spoléhali pouze na methylenovou modř a uzemnění. I když je to užitečné, nemůžete dosáhnout plného potenciálu svého těla, pokud se nezabýváte nadměrným příjmem LA, neoptimalizujete střevní mikrobiom, nesnížíte zátěž estrogenem a nezbavíte se elektromagnetických polí.

Tyto čtyři hlavní faktory ničí vaši mitochondriální funkci, takže jejich vyřešení je klíčovým krokem k úspěšnému obnovení buněčného zdraví. Jakmile převezmete kontrolu nad těmito čtyřmi faktory, vaše tělo se začne zotavovat, opravovat a regenerovat a vy znovu získáte schopnost zvýšit svou mitochondriální funkci a schopnost zvýšit množství dostupné buněčné energie.

Naléhavě vás žádám, abyste si uvedený podcast poslechli až do konce. Možná si ho budete muset poslechnout několikrát, abyste tyto složité procesy plně pochopili, protože mohou být poměrně komplikované – mně trvalo téměř 50 let, než jsem tyto koncepty plně pochopil, ale zaručuji vám, že jakmile je implementujete, budete mnohem blíže k převzetí kontroly nad svým zdravím.

Zdroje a reference

• Downs, S. (2022): A Survey of Modern Life: Outdoor Time. Medium.com 250807,
• Kayabasi, Y. a Oytun, E. (2020): Methylene blue and its importance in medicine, D J Med Sci 2020;6(3):136-145

^[2] NADH

^[3] FADH2

^[4] Kyselina pyrohroznová - metabolit sacharidů

^[5] ETC – Electron Trasport Chain, elektronový transportní řetězec